Jan Navrátil ze Slovácka asi tušil, že jeho prosba o penaltu má pramalou šanci na úspěch. Padal proto tak pomalu, aby stačil odříkat nějakou tu modlitbičku. Ani tu ale sudí nevyslyšel a penalta z toho nebyla.
Josef Bazal z Příbrami povýšil padání ve vápně do dalšího levelu. Obránce měl příliš daleko za sebou než aby se mohl nechat srazit. Tak si ho prostě přitáhl za dres blíž a spadl až po tom. Sudí však jeho snahu vytouženou penaltou neocenil.
Jazyková bariéra mezi trenérem sešívaných a Ruslanem Mingazovem způsobila, že při pádu ve vápně nezačal mávat rukama aby si ho sudí pořádně všiml, ale roztáhl jen nohy. Příště se to jistě nestane a turkmenský reprezentant dokáže rozhodčím ukázat parádní holubičku hodnou penalty.
Když ve vápně skočím hlavou proti obránci a upadnu na zem, tak to snad penalta musí být. Tohoto pravidla se nejspíš držel Slávista Ruslan Mingazov. To se ale spletl. Penalta se píská po faulu a ne jako odměna za povedený skok plavmo za rukama.